Velikonoce se blíží a ve školní družině to vypadá, jako by někdo otevřel kohoutek s nápady, energií a dobrou náladou. Děti se pustily do velikonočního tvoření a tentokrát si vzaly na paškál veselé papírové zajíčky. A že to nebyla žádná tichá, soustředěná práce – spíš směsice smíchu, stříhání, šustění papíru a radostného chaosu, který k předvelikonočním přípravám prostě patří.
U stolů vznikaly zajíci všech tvarů a barev. Někteří měli dlouhatánské uši, jiní zase uši legračně zakřivené. Fantazii se meze nekladly a děti to využily naplno.
Smích se ozýval pokaždé, když se někomu podařilo vyrobit mimořádně komického zajíce – třeba takového, který vypadal, jako by právě skočil z trampolíny, nebo takového, co měl každý ucho jinam. A když některý výtvor „nevyšel úplně podle plánu“, děti tomu daly nové jméno a nový příběh, takže se z nepovedeného zajíčka rázem stal velikonoční hrdina.
Velikonoce možná ještě nejsou tady, ale družina už je rozhodně ve správném svátečním tempu: plná tvořivosti, radosti a legračních zajíčků, kteří se stanou ozdobou celého jara.














